Obvod 555

V tomto zapojení zjišťujeme podobnost se monostabilním zapojení. Avšak rozdíl tu je a to v tom, že výstup 7 nemá žádnou funkci. Další odlišnost spočívá ve vývodech 2 a 6. Takové spojení je u astabilního zapojení.

Jak tento obvod pracuje? Připojením napájecího napětí se přes rezistor R začne nabíjet kondenzátor C. Na výstupu zesilovače (3) se ihned objeví úroveň H a trvá po celou dobu nabíjení kondenzátoru. V okamžiku, kdy referenční prahové napětí komparátoru K1, projeví se funkce vstupu 6. Napětí na kondenzátoru sice dále stoupá, avšak komparátor se překlopí a s ním i R-S KO. Výstup zesilovače následně změní úroveň na L. Na této úrovni setrvává do doby než se ke spojeným vstupům 2-6 dostane úroveň blízká nulové hodnotě. Jestliže vstupy 2 a 6 uzemníme, kondenzátor se vybije. Přitom ne výstupu zesilovače (3) se jako vždy ihned změní úroveň na H. V tomto stavu zůstane tak dlouho, dokud zkrat na vstupech trvá. Po uvolnění vstupů 2-6 se kondenzátor začne nabíjet přes rezistor R. Jinak se však nic neděje, a co důležité – výstupní úroveň se nezmění. Platí to až do doby, kdy napětí na kondenzátoru dostoupí nebo převýší prahové napětí vypínacího komparátoru. K1 změní výstupní úroveň, R-S KO rovněž a následně i výstup zesilovače na pinu 3. Vrátí se tam původní úroveň L. V tomto klidovém stavu se opět čeká na záporný impuls nebo na uzemnění vstupů 2-6.

Z předchozího je patrné, čím se funkce tohoto zapojení liší od monostabilního zapojení. Připusťme, že kromě bezprostřední reakce po připojení napájecího napětí, rozdíl v ostatní činnosti není na první pohled příliš patrný. Avšak přece jen se činnost obou zapojení liší, Hlavní rozdíl zjistíme hned na začátku. Po odstartování záporným impulsem – pouze v tom se obě zapojení neliší, nastává změna na výstupu. Porovnáme činnost obou zapojení:

• U monostabilního obvodu po startu prostřednictvím pinu 2 již nezáleží na tom, jestli impuls vzápětí odezní, nebo nějakou dobu trvá, případně se opakuje. Bezprostředně po impulsu následuje výměna úrovně na výstupu zesilovače z L na H. Pak se kondenzátor nabíjí a na okamžité změny na vstupu nereaguje.
• V zapojení „time delay“ je tomu jinak, Napěťová úroveň výstupu sse sice také ihned také změní, přivedením úrovně L na vstup 2, avšak kondenzátor se nezačne nabíjet. Proto výstup s úrovní H může zůstat beze změny značně dlouho. Doba, po kterou trvá uzemnění vstupů, se přičítá k době potřebné pro nabití kondenzátoru. Dojde li v době nabíjení kondenzátoru k opakování vstupního záporného impulsu, kondenzátor se znovu vybije a nabíjení začíná od začátku. Jestliže na vstup 2 přijde pouze samotný impuls, pak se kondenzátor vybije a ihned začne nabíjení, stejně jako u monostabilního obvodu.

Takovéto zapojení se uplatňuje dosti často v poplašných zařízeních. Tam umožňuje časové zpoždění, nutné pro odchod nebo příchod osob do střeženého objektu.