Každý počítač, až na několik druhů přenosných počítačů, má jeden nebo více sériových portů. V příručkách se vyskitují obvykle pod značením COM1, COM2, atd. Jejich původním účelem bylo spojení mezi počítačem a modemem, aby bylo možno přenášet data po telefoní lince. Mnohdy se však na sériové porty připojují i jiná zařízení, dříve to byly myši, první tiskárny apod. Dnes jsou to především různá měřící zařízení, ovládání spínačů atp. Proto se v počítači nalézá vždy hned několik sériových portů. Port lze od ostatních odlišit i barvou, v dnešních dobách je označen zeleně.
Sériové rozhraní často vyžaduje dodatečné náklady, protože sériově přenášená data je třeba převést na paralelní. U nenáročných úloh, u kterých lze vystačit jen s několika ¨vstupními a výstupními linkami (vedeními), je však možno využít okamžitě dostupných pomocných linek portu. K dispozici jsou celkem dvě výstupní a čtyři vstupní linky, které je možno ovládat jednoduchými příkazy.
V tabulce jsou uvedeny všechny linky s rozložením vývodů na konektoru s 25 vývody a 9 vývody. Konektory na straně PC mají vždy kolíky (tzv. samčí konektory), takže konektor na připojovacím kabelu musí mít dutinky (samičí konektor).
| vývod (PIN) 25 vývodů |
vývod (PIN) 9 vývodů |
vstup/výstup | označení | funkce |
|---|---|---|---|---|
| 2 | 3 | výstup | TxD (Transmit Data) | vysílaná data |
| 3 | 2 | vstup | RxD (Receiver Data) | přijímaná data |
| 4 | 7 | výstup | RTS (Request To Send) | výzva k výsílání |
| 5 | 8 | vstup | CTS (Clear To Send) | pohotovost k vysílání |
| 6 | 6 | vstup | DSR (Data Set Ready) | pohotovosst DCE |
| 7 | 5 | ---- | GND (Ground) | signálová zem |
| 8 | 1 | vstup | DCD (Data Carrier Detect) | detektor přijímaného signálu |
| 20 | 4 | výstup | DTR (Data Terminal Ready) | pohotovost DTE |
| 22 | 9 | vstup | RI (Ring Indicator) | indikátor volání |
Vlastní přenos dat na sériovém portu se obvykle uskutečňuje po linkách TxD (Vysílací data – Transmit Data) a RxD (Přijímaná data - Receive Data). Všechny ostatní linky plní pomocné funkce pro strukturování a řízení přenosu dat. Obyčejně se označují výrazem „hand-shake“, protože se používají pro vzájemné potvrzování platnosti dat přenášených mezi jednotlivými zařízeními. Tato vedení mají tu výhodu v tom, že je možno je programově přímo nastavovat nebo číst jejich stav.
Elektrické charakteristiky vstupů a výstupů jsou dány normou RS-232: Ve stavu L (nízká úroveň) mají napětí -12 V, ve stavu H (vysoká úroveň) +12 V. Všechny výstupy jsou odolné proti zkratu op mohou dodávat proud až asi 10 mA. Díky tomu mohou budit LED diody nebo výkonové stupně.
Kromě toho je možno z výstupů sériového rozhraní odebírat i napájecí napětí pro menší zapojení.
Vstupy mají výstupní odpor asi 10 kΩ a rozeznávají napětí nad asi 1,25 V jako „vysoké“ (H), zatímco vstupní napětí pod 1,0 V jako „nízké“ (L). Přepínání mezi oběma stavy má hysterezi, což, znamená, že rozpoznaný stav se změní teprve tehdy, bude-li vstupní napětí ležet mimo tento rozsah.
Sériový port se obvykle ovládá bipolárnímu úrovněmi signálu +12 V a -12 V. Protože obvyklé vstupní obvody v PC rozeznávají napětí pod 1,0 V jako nízké (L), je možno pracovat i s úrovněmi TTL(0V/5V). Několik typů PC, zejména přenosné počítače, však pracují s prahovým napětím -3 V a +3 V a trvá tudíž na bipolárních vstupních signálech.