S rozšířeným způsobem značení hodnot odporu seznamuje následující tabulka. Je rozdělená do tří částí, z nichž každá přináší jiné hodnoty odporů. Jsou náhodně vybrány z dlouhé řady čísel.
| Ohmy (Ω) | KiloOhmy (k) | MegaOhmy (M) |
| ..., 10, 56, 120, 240, 430, 680, 910, ... | ..., 1k, 5k6, 8k2, 12k, 24k, 43k, 91k, ... | ..., M1, M56, 1M2, 2M4, 4M3, 6M8, 10M, ... |
Všimněme si první části, je to skupina – množina čísel, jejímž společným znakem je, že za číslic není žádné pojmenování. Do této skupiny patří čísla větší než nula (0) a menší než 1000. Všem číslům první množiny přísluší pojmenování ω (ohmy). Čteme tedy: 10 ohmů [ómů], 240 ohmů, …. Toto pojmenování obvykle nezapisujeme, ale vyslovujeme jej. Když je potřebujeme zapsat, použijeme značku jednotky odporu Ω. Píšeme tedy: 10 Ω, 240 Ω.
Do druhé množiny patří čísla s označením k. Je to značka předpony kilo, která označuje řád tisíců. Odpory v této množině čteme přibližně tak, jak se píší: 1k [jedno kilo], 5k6 [pšt ká šest]. Musíme přitom vědět, že 1k = 1 000Ω, 5k6 = 5 600Ω. Jistě chápete, že do této množiny patří čísla větší než 1k a menší než 100k, protože tato hodnota se značí jinak. Zapisuje se M1 a patří již do třetí množiny.
Společným znakem třetí množiny je písmeno M. Je to zkratka předpony mega, a ta značí řád miliónů. Čteme: M1 (em jedna], atp. nebo 10 M jako „em deset“ nebo „deset mega“.
Musíme si pozorně sledovat, jestli stojí v čele číslice před písmenem nebo za písmenem:
M1 = 0,1M = 100 000Ω. Všimněte si u toho čísla, že řád miliónů chybí a jednička je v řádu statisíců – tedy jeden sto tisíc. Podobně M56 = 0,56M = 560 000 Ω. To jsou velmi vysoké hodnoty odporů
V každé množině je ve skutečnosti mnohem více prvků – čísel, než jsme si uvedli víše. Sjednocením množin je řada čísel, v níž jsou obsaženy všechny hodnoty odporů, které se vyrábějí. Nazývá se řada jmenovitých hodnot. Není to vlastně jedna řada, spíše několik řad, lišících se od sebe vzdálenostmi mezi jednotlivými prvky řady. Zjednodušeně řečeno: různé typy rezistorů se nevyrábějí ve všech hodnotách. Nejznámější je řada E 12, která obsahuje prvky: 12-12-15-18-22-27-33-39-47-56-68-82. K těmto číslům (základním) se dále přiřazuje jedna nebo více nul, takže se objevují v různých řadách. Více než jedna nula se ovšem nepíše, odpor se vyjadřuje způsobem uvedeným v tabulce. Takto vzniká velice dlouhá řada hodnot odporu.
patrně si kladete otázku, proč řada E12 má takováto divná čísla. Proč nepostupuje po desítkách, stovkách nebo jiných číslech. Otázka je na místě – odpověď je takováto a to že, je to především z výrobních i praktických důvodů.
Jiná řada – E24 – se vyznačuje dvojnásobným počtem prvků, při téměř stejném rozsahu: od 10 do 91. Jinak řečeno, je to rozšířená řada E12. Mezi každé dva prvky řady E12 je vložen další prvek. Je zřejmé, že umožňuje podrobnější výběr hodnot odporu., protože nabízí 24 prvků. Řada E 24 obsahuje tyto základní prvky: 10-11-12-13-15-16-18-20-22-24-27-30-33-36-39-43-47-51-56-62-68-75-82-91.
A jak je to s třetí řadou? Řada E 6 se skládá pouze ze šesti prvků, takže postrádá všechny prvky na sudých místech řady E12. Můžeme se setkat s dalšími řadami jako třeba E 96.
Pokud jsou tedy rezistory značeny číselně, dovedeme se již orientovat. Poněkud horší situace je s miniaturními rezistory, kde se jejich hodnota značí barevným kódem, protože by na nich byla číselná hodnota špatně čitelná. Netýká se to však jen miniaturních rezistorů. V automatickém procesu výroby se tento způsob prosadil i u větších rezistorů. V tom případě každé číslici náleží určitá barva. Více v kapitole o barevném značení rezistorů.
V některých konstrukcích se setkáme s rezistory, které mají sice číselné značení, avšak organizované jiným způsobem a na první pohled méně přehledné. Čím se liší? Především v naší skupině rezistorů – dříve bez pojmenování – se nyní objevuje písmeno R. Podle tohoto způsobu rezistor 2Ω se označí 2R2. Odpor 22Ω se značí 220R. To co by nás mohlo splést je, následující velké písmeno, určující dovolenou úchylkou v procentech (%). Někdy je pro lepší přehlednost oddělené lomítkem, to je šikmou zlomovou čárou. Vždy se nachází na posledním místě tohoto kódového označení.
| Kódové značení dovolené úchylky: | ||
| N | = | ± 30 % dovol. úchylky |
| M | = | ± 20 % dovol. úchylky |
| K | = | ± 10 % dovol. úchylky |
| J | = | ± 5 % dovol. úchylky |
| G | = | ± 2 % dovol. úchylky |
Dnes je nejrozšířenější barevné značení rezistorů a to především v nejvíce používané skupině miniaturních rezistorů. Písmenné či číselné značení se nejvíce používalo dříve, dnes je nalezneme více méně jen na výkonových rezistorech či na rezistorech pro speciální použití, kde je toto označení dále rozvíjeno a barevný kód by k jeho určení nestačil či by nebyl vhodný.
Pokud pracujete se staršími rezistory pozorně si přečtěte maximální povolené zatížení, mnoho omylů vyplívá z toho že starší odpory byli rozměrnější a při malých výkonech než je tomu dnes.