Telefonních přístrojů známe několik druhů. V základech se odlišují tím, jak jsou napájeny. Prvním z druhů, vlastně první telefonní přístroj používaný v domácnostech, je telefonní přístroj s místní baterií (TMB). Dnes se už nepoužívá a můžeme ho spatřit tak akorát v muzeu. Dalším z přístrojů je telefonní přístroj s ústřední baterií (TUB). Tento druh telefonního přístroje vytlačuje další následovník. Tento telefon už v sobě nemá baterii, ale je napájen pomocí telefonní linky. Dalším a dnes hojně používaným je telefonní přístroj s ústřední baterií s automatickým provozem (TUBap).
Tento se vyznačuje tím, že vlastní baterii, která napájí telefon během hovoru a induktor, který před voláním indikuje do obvodu střídavý proud do ústředny, kde přepojovatelka přepojuje hovor. Sami již vidíte, že tento telefon nelze používat připojen na dnešní automatické ústředny (ATU).
|
Popis: M - mikrofon B - bareie napájející přístroj v době hovoru VP - vydlicový přepínač, sloužící k tomu aby odpojil sluchátko od obvodu v době činnosti induktoru a v pohotovosní době byl připojen zvonek S - sluchátko, někdy označováno i jako T Ind - Induktor ZV - zvonek, který sygnalůizuje příchozí hovor a b - přípojné body telefonu |
 |
Ovládání: Před zvednutím mikrotelefonu (sluchátka) musíme uvést do chodu induktor. Poté zvedneme sluchátko, v témže okamžiku se přeloží vidlicový přepínač, který v tomto telefonu slouží k odpojení baterie od obvodu během práce induktoru. Dále se přihlásíme na ústředně hlasem, že chceme volat a kam. Hovoříme a poté opět ukončíme hovor induktorem.
V systému napájení s ústřední barerií není uzemněn mínus pól, ale plus pól. Tento druh je o něco jednodušší v tom, že nepotřebuje žádné vlastní napájení. V tomto telefonu je na výstup z hovorového transformátoru připojeno sluchátko a to z toho důvodu, že by zbytečně bylo v provozu v pohotovostní době. Ani tento druh se v dnešní době příliš nepoužívá.
Tento druh se nepříliš liší od předchozího přístroje s Úb, jen je mezi body ab připojena číselnice, která ovládá voliče v ústředně.
rotační číselnice vysílá do obvodu takové množství impulzů, které jsme číslem zvolili a přidá ještě dva, které elektronika potlačí. Je to z toho důvodu, že kdybychom zvolili číslo jedna a v zápětí další číslo, mohl by to mechanizmus v ústředně považovat za vyšší číslo. Dnes se již rotační číselnice nepoužívají. Místo nich se používají číselnice digitální, které vysílají přesný počet impulsů o přesné hodnotě.
Použití: Číselnice obsahuje tři kontakty a to impulzovací, spínací a rozpínací. Prstem číselnici otočíme. Rozpínací kontakt se rozepne, tím odpojí sluchátko. Impulzovací kontakt vysílá impulzy čísla a spínací kontakt sepne by je bylo možné odeslat.
V dnešních dobách se nepoužívá ani hovorový transformátor, který je nahrazen přinejmenším tranzistorem, jenž má vhodnější vlastnosti než HT.
Ovládání: Zvedneme mikrotelefon a počkáme na tón který se ozve (<--), následovně případně volíme číslo (-->) a vyčkáme na vyzvánění (-->), po přihlášení účastníka, kterého voláme (<--) hovoříme (<-->) a poté zavěsíme. Šipky znázorňují směr komunikace (<-- k nám, --> od nás).
