Ze zdroje nastavíme známý proud obvodem a změříme úbytek napětí. Z hodnot odpor vypočteme.
Při základní kontrole instalačního rozvodu kontrolujeme
izolační stav, impedanci vypínací smyčky, vypínací proud
chrániče a přechodový odpor u ochranného pospojení. Někdy
měříme odpor ochranného uzemnění.
Při kontrole spotřebičů, prodlužovacích přívodů apod.
měříme izolační stav a odpor ochranného přívodu.
Při typových zkouškách zařízení kontrolujeme izolační
stav, přechodový odpor ochranného propojení a elektrickou
pevnost izolace. Pro určení živých částí měříme
unikající proud.
Při kontrole rozvaděčů měříme přechodové odpory
ochranného uzemnění, izolační odpory a vybavovací proud
chrániče.
Při kontrole pracovních strojů měříme přechodové odpory
mezi kovovými částmi zařízení a ochrannou svorkou a
izolační stav.
Při kontrole hromosvodů měříme zemní odpor.
Je to odpor přechodu - spojení dvou nezávislých vodičů (kovových předmětů). Nesmí být větší než 0,1ohm. Měří buď přímou metodou - miliohmetrem, Thompsonovým můstkem nebo nepřímo, pomocí voltmetru a ampérmetru. Měřící proud u obou metod musí být větší než 200mA. Při metodě měření pomocí voltmetru a ampérmetru potřebujeme zdroj stejnosměrného měřícího proudu (vhodný je zdroj s možností proudové regulace). Proud nastavujeme podle měřeného odporu a citlivosti připojeného voltmetru (proud 1A při průchodu odporem 0,1ohm vyvolá napětí 0,1V). Nastavením vhodného proudu si usnadníme výpočet odporu. Šňůry přivádějící proud musí být připojeny do bodů vzdálenějších od měřeného přechodu než svorky napěťové. Při měření miliohmetrem a můstkem by se měl mít přístroj připojit čtyřvodičově. Toto připojení vylučuje přechodové odpory v přívodech k měřícímu místu. Pokud musíme použít pouze dvou vodičů, nezapomeneme odečíst odpor šňůr. U čtyřvodičové metody je důležité připojení svorek - dvě svorky přístroje jsou zdrojem měřícího proudu, a druhé dvě snímají napětí na přechodu, zapojují se stejně jako u metody s voltmetrem a ampérmetrem. Proudové svorky jsou vzdálenější od přechodu než napěťové.
|
Měření přechodového odporu voltampérovou
metodou Ze zdroje nastavíme známý proud obvodem a změříme úbytek napětí. Z hodnot odpor vypočteme. |
|
Thompsonův můstek nebo miliohmetr mají dvě dvojice svorek, napěťové a proudové. Pokud nepotřebujeme měřit s velkou přesností můžeme použít dvouvodičové zapojení. Napěťové a proudové svorky jsou na přístroji propojeny. Při tomto měření nesmíme zapomenout odečíst odpor měřících šňůr. Na měření má vliv přechodový odpor mezi hroty šňůr a měřeným obvodem (na odporech vzniká úbytek napětí) |
|
Zapojení se čtyřmi vodiči. Proud z proudových svorek se zavádí jedním párem vodičů, napětí se měří druhým párem. V obvodu měření napětí protéká velmi malý proud, proto nemají úbytky na šňůrách a přechodových odporech dotyků hrotů takový vliv jako v předchozím případě. |
Izolační odpor pracovní izolace musí být minimálně 2Mohmy, izolace dvojité 7Mohmů. Izolační odpor lze měřit pouze přístrojem pro tento účel vyvinutým - megmetem. Megmet je přístroj vybavený zdrojem vysokého napětí (100V, 500V, 1kV, 2,5kV), provedeným tak aby měl bezpečný výstupní proud (běžně se používá induktoru). Toto napětí je vyvedeno na svorky přístroje a připojuje se na měřený předmět. Použité napětí odpovídá typu zařízení pro rozvody nn se používá megmetu s napětím 500V. Kladná svorka se připojuje na živé části zařízení, záporná na kostru, plášť kabelu apod. Po připojení roztočíme induktor a po ustálení otáček odměříme hodnotu odporu. Pokud naměříme méně než povolené hodnoty je zařízení vadné. Vlhké izolace se projeví pomalým nárůstem odporu při delším přiloženém napětí.
Zkouší se přiložením napětí příslušné velikosti na izolaci (např. mezi vinutí a kostru). Pro zařízení napájené nízkým napětím (230V proti zemi) je předepsaná velikost napětí 1,8kV pro předmět v první třídě a 3,5kV pro předmět ve druhé třídě. Napětí musí být přiloženo po dobu 60s. Zařízení je v pořádku pokud nedojde k průrazu izolace. Před tímto měřením je nutné odpojit odrušovací kondenzátory mezi živými částmi a kostrou. Jako zdroj napětí používáme zkušební vn zdroje s omezením výstupního proudu. Toto měření může provádět pouze osoba s oprávněním pro práci na vn (dle vyhl. 50/1978).
Unikající proud je proud který můžeme naměřit mezi libovolným pracovním vodičem a jakoukoli částí povrchu předmětu (Miliampérmetr se připojí jedním hrotem na fázi a druhým hrotem se dotýkáme povrchu přístroje a výstupních svorek (např. anténních apod.). Totéž opakujeme po připojení na vodič střední). Živé jsou ty části u nichž naměříme proud větší než 0,7mA.
Impedanci, kterou vytváří vedení a vinutí napájecího transformátoru a porucha na vedení nazýváme impedancí vypínací smyčky. Aby došlo k odpojení porouchané části od sítě (přerušení pojistky, vybavení chrániče), musí poruchovým obvodem protékat proud větší než mez příslušné ochrany. Toho dosáhneme pokud impedance vedení bude dostatečně malá. Při kontrole instalací se tato impedance měří pomocí speciálních přístrojů.
Zemní odpor je odpor půdy. Měří se pomocí přístroje nazvaného Terromet. Při měření se používá čtveřice elektrod zaražených do půdy v předepsaných vzdálenostech (a na přímce). Při měření odporu uzemnění se používá stejný přístroj, ale stačí nám pouze dvojice elektrod. Při měření musí být uzemnění odpojené od zařízení a všemi ostatními uzemněními v okolí by neměl protékat žádný proud. Před odpojením uzemnění je dobré zkontrolovat zda na něm není nebezpečné napětí (voltmetrem proti vzdálenému uzemnění).
 |
| Měření zemního odporu: měřič má dvojici svorek, napěťové a proudové. Na příslušné svorky se připojují měřící sondy - tyče. Sondy se zaráží do půdy do hloubky nejméně 0,8m, musí ležet na přímce ve vzdálenostech a = 20m b=60m c=20m. |
 |
| Měření uzemnění: Pro měření uzemnění stačí dvě sondy zaražené v půdě do hloubky 0,8m, musí ležet na přímce ve vzdálenostech a=20m b=40m |
Měří se speciálním přístrojem. Odebíráme proud z chráněného obvodu a pozvolna jej zvyšujeme až do vybavení chrániče.
SOUEaEaU Vejprnická 56 Plzeň (c) 2002